Alergie na chlór
Alergie na chlór či přecitlivost na chlor se může vyznačovat těmito příznaky: dušnost, kašel, zúžení průdušek, vyrážka, atd. Všude, kde se dochází ke kontaktu s volným chlorem (např. jako dezinfekcí v bazénu či čistících prostředcích), existuje riziko vzniku chloraminů a jeho negativního působení na lidský organismus.
Nejvhodnější obranou je využití čistících a dezinfekčních prostředků bez chlóru.
PROČ VZNIKÁ ALERGIE NA CHLOR?
Chlor je jedna z nejdráždivějších přírodních látek. Je to důsledkem jeho vysoké reaktivity, díky které vytváří širokou paletu sloučin, přičemž nejrozšířenější sloučeninou chloru je chlorid sodný NaCl. Tato látka je zcela neškodná a nám důvěrně známá jako obyčejná jedlá sůl, kterou používáme při vaření. Chlor se ovšem vyskytuje také v silných kyselinách (např. kyselina chlorovodíková), rozpouštědlech skupiny PCB (polychlorované bifenyly) a v neposlední řadě také jako tzv. chloraminy.
Chloraminy jsou deriváty amoniaku, kde je nahrazen libovolný počet atomů vodíku chlorem (vzniká tak NH2Cl, NHCl2 nebo NCl3) a vznikají při kontaktu volného chloru s organickými látkami. S chloraminy se setkáme především v kohoutkové vodě, bytové i bazénové chemii, přičemž jsou s nimi spojeny některé zdravotní problémy. V krátkodobém působení vyvolávají alergické reakce např. známé pálení oční nebo nosních sliznic po koupání v bazénu.
Dlouhodobé vystavování chloraminům může mít navíc za následek rozvoj alergie na chlor a chlorové sloučeniny.